Jak bojovat s únavou po pandemii

Roky 2020 až 2022 byly pro většinu z nás těmi nejničivějšími roky. To, že nás moderní mor uvrhl do neznáma, kde jsme byli uvězněni ve svých domovech, bylo otřesné. Nejen, že to narušilo náš každodenní život, ale nyní, jak vidíme, i ekonomiku.

Reakce Nového Zélandu na pandemii, i když byla pravděpodobně konzervativní, byla zpočátku účinná. Když řekli, že do blokování v srpnu 2021 čelili Novozélanďané značné únavě po pandemii a byli dobře a skutečně nad pravidly a předpisy, které jim uložila úroveň pohotovosti labouristické vlády a mechanismy semaforů (jak dokládá výrazně nízké dodržování).

Co je tedy pandemická únava? Podle velkého vzdělávacího dokumentu Světové zdravotnické organizace (WHO) je definována jako „demotivace k dodržování doporučeného ochranného chování, která se objevuje postupně v průběhu času a je ovlivněna řadou emocí, zkušeností a vjemů“. WHO poznamenává, že jde o očekávanou i přirozenou reakci na dlouhotrvající krizi veřejného zdraví, zejména proto, že opatření COVID-19 byla dosti invazivní a měla bezprecedentní dopady na náš každodenní život bez ohledu na to, zda jsme se jí skutečně nakazili.

Pandemie skončila náhodně v úterý (přesněji 13. září 2022) zde na Novém Zélandu, když vláda zrušila systém semaforů a zrušila mandát masky. Už se ale únava vypařila? Výzkum naznačuje, že ne. Vzhledem ke komplexním a nesmírně propojeným sociologickým a psychologickým aspektům pandemické únavy se tato únava neztratí jen tak, když jsou odebrány mandáty, ale vyžaduje aktivní úsilí vlád a správců veřejného zdraví, aby znovu oživili veřejnost.

Nejsme to jen tak z mnoha důvodů. Zvykáme si na novou realitu, kdy je Covid-19 už jen každodenní záležitostí a počty případů neklesají. Různí lidé budou každý týden neschopen práce, protože se o víkendu nakazili Covid-19, což způsobilo kapacitní omezení v práci. Také jsme ve skutečnosti neměli šanci zpracovat to, co se stalo v posledních několika letech, protože jsme museli přejít na nový způsob života a dělání věcí (práce z domova, výuka vašich dětí online učením, orientace vašeho fitness podnikání na nyní provádějte online kurzy). Jde o globální pandemii, která se jednou za život objeví, a je těžké zpracovat stresující události, když jste v nich stále.

I když všichni můžeme uznat, že postpandemická únava je velmi reálná, jak s ní můžeme účinně bojovat?

Prvním krokem je uznat, že jsme vlastně nemocní pandemií a narušením, které nám přinesla do života, a vyjádřit své emoce. Oslovení lidí, se kterými se cítíte blízcí a se kterými se cítíte dobře, přináší pocit komunity. Uznáním svých emocí vůči této záležitosti a spojením s ostatními můžete učinit aktivní krok k pochopení spouštěče a jeho vyřešení.

Karanténa a izolace na větší část dvou let nepříznivě ovlivnily náš smysl pro komunitu a vytvořily zvýšený pocit osamělosti. Řada studií označovaná jako postpandemické sociální vyhoření prokázala, že pandemie způsobila, že se lidé cítili stále mentálně vzdálenější, což přímo souvisí s negativnějším a cyničtějším postojem. Protože bylo zrušeno tolik velkých akcí, je důležité snažit se kompenzovat ztracený čas, ale ne příliš kompenzovat, abyste se cítili vyčerpaní. Naplánování setkání zády k sobě poté, co jste byli fyzicky izolováni od svých přátel, není řešením, ale uvolnění do socializace je důležité pro znovuvybudování smyslu pro komunitu.

Ačkoli se to zdá neintuitivní, je také důležité, abyste upřednostňovali věci, které vás baví. V postpandemickém zeitgeist došlo k významné změně paradigmatu, pokud jde o to, jak lidé nahlížejí na svět. Práce je nyní vnímána jako druhořadé povolání a zaměření na koníčky (jako je chození na túry nebo sportování) a rodina je pro mnoho lidí důležitější. Ujistěte se, že trávíte čas děláním věcí, které vás rozesmějí, abyste nezůstali pozadu s pocitem nespokojenosti a neštěstí.

Takže až se příště někdo zmíní o Covidu, pamatujte, že být „přes to“ je zcela oprávněná reakce a vlastně jeden z nejdůležitějších kroků při hledání nového normálu a v boji s postpandemickou únavou.