Z mého rozsáhlého výzkumu jsem zjistil, že většina matek cítí „Dluhopis“ ve chvíli, kdy se vaše dítě pohne. Ale já jsem Táto, To jsem nepochopil připojení hned. S oběma mými dětmi to nějakou dobu trvalo dostat Dluhopis. S mou dcerou Blake, to pouto Stalo po jejích prvních narozeninách. Spojili bychom se hudba, přes snídaně, přes příběh čas, kdy bychom četli klasiku jako Jdi sakra spátzvláště když ona začal smysl pro humor lesk. Stačil její jemný pohled a věděl jsem, že věděla, že jsme na této cestě otce a dcery navždy spolu. Chytila mě za tváře, podívala se mi přímo do očí a řekla: „Jsi v pořádku?“.
Nechápu, jak bylo to malé dítě tak moudré a jak mě zavalila tolika emocemi, které jsem si nedokázal vysvětlit. Pořád jsem si říkala „tahle malá děvka mě dostává“. Představoval jsem si všechna ta prvenství, která spolu sdílíme, a tak jsem byl oficiálně all in. V létě 2019, když jsme se rozhodli vzít si týdenní dovolenou na chatu u pláže se skupinou přátel, jsme měli celý týden ponořit se do rodinného času a stavět na nově navázaném vztahu. Ten týden byl fantastický, přesně to, co jsme potřebovali… ale skončilo to strašně.
Cesta domů, „In da Club“ (radio edit) hraje zatímco na stereu Blake přikývne hlavou svého gangstera, zpívat na zadním sedadle. Provoz zpomaluje a se zastaví. Jak koukám v zpětného zrcátka, není dost času na reakci. BAM. Byli jsme zasaženi. V uších mi zvoní jako výstřel z výstřelu vedle mé hlavy. Nic nevidím – uletěly mi brýle můj obličej. Odněkud teče krev… teče mi po tváři? Všechno je rozmazané. Zvuk se začíná vracet, když zvonění utichá a realita začíná pomalu nastávat. Vystupuji z auta a nějak se mi daří otevřít rozbité dveře. Byly Sebastianovi useknuté nohy? Ne, je v pořádku. Blake nereaguje. Na jejím nevinném malém čele je obrovský konkávní důlek. Lindsay a já se na sebe beze slova podíváme, ale myslíme na totéž. je mrtvá? zemře? Co děláme? Jsme její rodiče. Měli bychom mít odpovědi, ale nevíme, co dělat. Sebastian si odsune sedačku od nohou a je schopen vystoupit z auta. Otočím se na Blakea. já vyberu zvedni ji a drž ji na mé hrudi. já myslím, že cítím její mělké dýchání. Mám používat svůj trénink KPR, když dýchá?! Dýchá? Držím ji pevněji na své hrudi, abych se pokusil cítit tlukot jejího srdce proti mému a doufal, že je právě sražená. Nic. Mladý řidič, který nás srazil, vyšel a řekl: „Nebojte se, chlapi, mám pojištění“, jako by mi na tom právě teď záleželo. Najednou, An Nápravný důstojník mimo službu přiběhne na pomoc z vozidla za sebou. Pak během několika sekund z druhé strany dálnice někdo křičí „Jsem a doktor“. Všechno se děje tak rychle. Položíme Blakea na krajnici a začneme provádět resuscitační komprese. Trochu zalapala po dechu. Lékař říká mi velmi klidně: „Dej jí vědět, že jsi tady, tati, možná.“ zpívat jí. Jaká je její oblíbená písnička?“ „Blackbird“ od Beatles – rozumím! Tak začínám zpívat píseň – musíte si ze mě dělat srandu, jaká jsou ta f*@%ing slova?
Jako rodiče si někdy vymýšlíme nereálné scénáře toho, jak bychom reagovali za určitých okolností života nebo smrti a jak bychom nasedli na bílém koni v lesklé zbroji. Udělejte vše pro ochranu našich dětí, bez ohledu na cenu. Ve všech těchto imaginárních scénářích vždy vyhrajeme, vždy je ochráníme… no, tentokrát jsem ve skutečném světě prohrál. Takže ne Blakey, nejsem v pořádku.
Zdroj: themomandcaregiver.com, childmag.co.za
