
Tento týden začíná v Aucklandu Te Matatini, největší soutěž kapa haka na světě.
Moderátorka zpráv Whakaata Māori, Peata Melbourne, se vrací na scénu, aby předala své dceři svou lásku a vášeň pro hraní.
Je to již 20 let, co moderátorka zpráv Whakaata Māori Peata Melbourne stála na pódiu Te Matatini a soutěžila v tom, co bylo popsáno jako olympiáda kapa haka, tradičního maorského múzického umění.

Její první vystoupení na národní scéně bylo v roce 1996 se skupinou Rotorua Ngāti Rangiwewehi. Bylo jí 18 let a tým se zkušenými umělci, mezi nimiž byli sourozenci a děti Sira Howarda Morrisona, soutěž vyhrál.
Peata (Ngāi Tūhoe, Ngāti Porou, Ngāti Kahungunu) popisuje pocit z vítězství jako „buzzy“ a říká, že tento úspěch je důkazem dlouhých hodin a odhodlání, které je zapotřebí k provádění kapa haka na nejvyšší úrovni.
„Vím, jaký je ten vítězný pocit. Znám zkušenost s předváděním vítězného programu se svou skupinou a měla jsem štěstí, že jsem to dostala hned napoprvé,“ vysvětluje.
„Byl jsem tak hrdý.“ Vzhlédl jsem ke všem lidem, se kterými jsem vystupoval. Měl jsem štěstí, že mě zkušení interpreti kolem mě dokázali podpořit. Prostě jsem je musel následovat. Měl jsem štěstí, že jsem měl tolik lidí, kteří mi pomohli udržet pevnost.“
Peata zavěsila své piupiu v roce 2002 a opustila Ngāti Rangiwewehi poté, co zemřela jejich ženská vůdkyně Atareta Maxwell (teta Din), sestra sira Howarda Morrisona. Vedla a doučovala tým se svým manželem a bývalým místostarostou Rotoruy Trevorem Maxwellem, který po smrti své manželky odstoupil od doučování skupiny.

„Když teta Din zemřela, nebude to stejný zážitek.“ Ona a strýc Trev řídili pevnou loď. To jsem miloval na Ngāti Rangiwewehi. Nebylo to jen o kapa haka. Byla to kultura ve skupině, která mě tam udržela. Když to vedení zmizelo, už to nebude stejné.“
Od odchodu ze skupiny před dvaceti lety si Peata vybudovala kariéru v mainstreamovém a maorském vysílání. Pracovala jako moderátorka a reportérka v Te Karere TVNZ, než se přestěhovala do Whakaata Maori, aby vedla zpravodajskou show Te Ao Marama.
Její letošní návrat na národní scénu kapa haka podnítila její 18letá dcera Āiorangi, která chtěla jít ve stopách své matky a soutěžit na Te Matatini. Peata se také setkala s Aiorangiho otcem, hercem Temuerou Morrisonem, když byli oba členy Ngāti Rangiwewehi. Letos poprvé společně vystoupí matka s dcerou a budou pokračovat v odkazu whānau.
„Jsem tu, abych ji držel za ruku a předal rakau (obušek), aby mohla pokračovat.“
Dvojice cestovala z Aucklandu do Rotoruy každý víkend po dobu čtyř měsíců, aby se zúčastnila intenzivních tréninků. Peata říká, že jízda autem byla cenným časem na to, aby se spojila s její dcerou.
„Bylo úžasné trávit všechen ten čas povídáním o věcech, které máme rádi – zvláště kapa haka. Je pro mě krásné vidět ji růst v tomto prostoru. Naprosto to miluji.”

Te Matatini letos oslaví 50čt výročí. Čtyři dny soutěže se od středy budou konat v Aucklandu Eden Pard. Týmy budou reprezentovat iwi z celé země a přivezou s sebou svůj jedinečný a osobitý styl vystoupení.
Peata se těší, až bude opět soutěžit. Narodila se do světa kapa haka. Její rodiče, ctihodný doktor Te Waaka „Sonny“ a Cherry Melbourne, učili kapa haka v Christchurch, Waiouru a Otaki. Whānau se přestěhoval do Rotorua, když bylo Peatovi osm. Peata, která žila v hlavním městě maorské kulturní turistiky, prosperovala v kapa haka, vystupovala v hotelech a ve dvou dalších skupinách kapa haka jako teenager.
„Vyrostl jsem na jevišti. Už jsem točil poi, než jsem mohl chodit. Kapa haka byla jen součástí světa, ve kterém jsem vyrůstal.“
Peata říká, že kapa haka je pro ni a ostatní také důležitým způsobem, jak se dozvědět o maorských tradicích a historii.
„Krása kapa haka spočívá v tom, že když se učíte písně a haka, učíte se také příběhy o oblasti, ve které se nacházíte, a příběhy vašich lidí.“
Všechno se to prolíná a nakonec si uchováte znalosti o čaji o Māori.”
Když se v 17 připojila k Ngāti Rangiwewehi, její zaměření na kapa haka se změnilo z hraní pro zábavu na nelítostnou soutěž.
„Je velký rozdíl dělat kapa haka pro zábavu a dělat kapa haka pro soutěžení. Očekávání a závazek od nás jako účinkujících jsou obrovské. Je to všechno nebo nic,“ vysvětluje.
„Učí vás soustředit se a být disciplinovaný. Pokud chcete být na vrcholu své hry, existují určité způsoby chování a postoje, které musíte přinést ke stolu. Musíte mít správný postoj.“
Peata říká, že měla také silné a pozitivní ženské vzory ve světě kapa haka, jako její matka a její bývalá učitelka, její teta Din.
„Jako mladá žena vyrůstala, obě se hodně snažily nás naučit, jak se chovat jako dáma, nic méně. Abyste si zachovali klid a rozvahu ve všem, co děláte. Prezentace je první věc, kterou lidé vidí. Oba dva se velmi zabývali tím, jak se vynášíte na pódiu a jak vás vnímá publikum, když reprezentujete své iwi.“
Tyto lekce použila, když v televizi uvádí zprávy.
„Ze stejných dovedností jsem čerpal jako televizní moderátor. V kapa haka si nasadím piupiu a vím, že je čas vystoupit. Ve zprávách si dám vysoké podpatky a nalíčím se a vím, že je čas vystoupit. Je to to samé.“
V soutěži Te Matatini bude každá skupina 40 členů soutěžit předvedením 25minutové sestavy, která bude zahrnovat sbor, vstup týmu na pódium, tradiční chorál, akční píseň, poi, haka, a odchod z jeviště. Peatovou oblíbenou disciplínou je poi.
„Pro mě je provádění poi, když se cítím nejvíce žensky. Miluji vyprávění příběhů s poi. Miluju ten pohyb, že ho můžeš mít krátký i dlouhý, můžeš s ním tvořit beaty, můžeš s ním točit a vypadat pěkně. Líbí se mi, že je to nový způsob, jak vyprávět příběh,“ říká.
„Poi je víc než jen něco, co hodíš do ruky a zatočíš.“ Je to prodloužení tvého těla.“
Peata říká, že ti, kteří mají tu čest vystoupit na pódiu Te Matatini a vystupovat, budou mít zážitek na celý život.
„Miluji, když jsi na pódiu a slyšíš potlesk a vidíš všechny ty úsměvy. Není na to žádný pocit.“
Te Matatini se koná od 22. do 25. února v Eden Parku v Aucklandu
Zdroj: cosmopolitan.com, themomandcaregiver.com